Rebe

Tenhle článek je věnován JIrkovi a jeho dotazu, jak může chlap využit ženskou vášeň pro nakupování. Je to jednoduché - jděte nakupovat s ní. Každá žena ví, že muži nakupování zrovna nemilují a takovou oběť dokáže odměnit. No dobře, tak jednoduché to není. Když se totiž budete chovat tak, jak to chlapi obvykle při nákupech dělají (otrávený obličej a komentáře typu "No do tohohle bys snad měla pár kilo shodit, ne?" "Tak za to, co jsi vyhodila za blbý triko, bych měl vstupenku na dva ligový zápasy."), večer vás nečeká sexuální smršť, ale stěhování peřin na gauč. Takže pár tipů jak na to:

Tak za prvé, na nákupy se vyráží, když má žena náladu. Já vím, že už ten nákupní výlet máte naplánovaný týden a vy jste kvůli tomu zrušili večeři s velmi blonďatou spolužačkou ze základky, ale buďte velkorysí. Nemá-li ženy nákupní náladu, bude protivnější než když má PMS a stejně nic nekoupíte.
Předem si dohodněte, jak dlouho budete obcházet obchody. Z vlastní zkušenosti vím, že když chlap nakupuje pro sebe, vydrží to i dvě hodiny. Věnujte tedy své lásce alespoň tolik času. Po vymezené lhůtě ji nejlíp donutíte skončit, když máte lístky do kina - ty ale musíte koupit předem! A buďte taktní při upozorňování na čas.
Vezměte ji do nákupního centra, i když je oba zrovna nemilujete. Většině žen nestačí projít jeden obchod, a tady jich je spousta blízko u sebe, navíc pod střechou a doplnit energii můžete v kavárně nebo restauraci. Vy oceníte, že nachodíte míň kilometrů, ona zase, že při přesunech zbytečně neztrácí čas.
Buďte aktivní. Po příchodu do obchodu se nesmíte urychleně přesunou na křesla znuděných partnerů a otráveně sledovat čas. Procházejte se po obchodě s ní a vybírejte, co by se vám líbilo. Odmítne-li, nediskutujte a neurážejte se, ale řekněte, jak by jí to slušelo.
Zeptá-li se na názor, buďte upřímní. Pokud se vám to nelíbí, řekněte to, protože když si to koupí, bude to i nosit! Ale nikdy neříkejte, že by jí to neslušelo, ideální je říct něco jako "Ty modré ti slušely víc, měla jsi v nich dlouhatánské nohy." Taky se vyvarujte pouhých mhm nebo uuh. To se zrovna za vyjádření zájmu považovat nedá...
Chvalte, skládejte komplimenty a lichoťte (vaše přítelkyně přece JE krásná, tak by to nemělo být takové drama). Klidně můžete použít i lehce nemravný kalibr, ale nezapoměňte - chcete ji potěšit, ne přemluvit k rychlovce v převlékací kabince.
Nemusíte platit všechno, ale něco byste jí koupit měli. Stačí náušnice nebo tričko, ale mělo by to být něco, co jste vybrali vy.

Večer nalejte víno, nechte si udělat malou přehlídku nakoupených modýlků a pošeptejte jí, jak vás vzrušovalo být celé odpoledne s ní. A pak se těšte na explozi vášní.
Zkrátka a dobře, pro ženy není sex smyslem pěkného dne, ale jeho vyvrcholením. Když spolu prožijete krásný den, čeká vás i krásná noc. A chcete-li, aby vás hýčkala, hýčkejte i vy ji

Každá žena to jednou udělá, dříve či později. Prostě je jednoho dne uvidí a neodolá - vysoké kozačky na podpatku. Zdá se to jako skvělá koupě - jsou zateplené, takže budou krásně teploučké, výška pod kolena je sexy a vysoký podpatek krásně prodlouží nohy. A navíc je právě zlevnili. V tu chvíli ovšem žena ještě neví, co ji čeká. Odteď bude totiž stále řešit, kam ty nádhery nosit.

Ze začátku se to zdá snadné - zimní kozačky se přece nosí, když je zima, ne? A tak sotva uhodí mrazy, obouvám vysněné kozačky. Jsou teplé, pohodlné. Když se prodírám závějemi sněhu, jen s obtížemi hledám rovnováhu a než dojdu na metro, mám pravý kotník vyvrknutý třikrát a pravý pětkrát. S oteklými kotníky už botky nijak pohodlné nejsou, to nejhorší ale teprve čeká - naleštěný mramor ve vestibulu a na schodech, leštěná žula na peróně, dlažební kostky pokryté kluzkou břečkou z prosoleného sněhu. To všechno pekelně klouže. "Zimní" kozačky totiž mají, ať vypadají jakkoli, jednu společnou vlastnost - absolutně hladkou podrážku. Má-li žena štěstí, mají ty její zespodu profil připomínající rovnoběžně naskládané tuhy do mikrotužky. A nohy ztuhlé v dost krkolomném úhlu v těch zázracích pomalu začínají pěkně mrznout...

Dobře, do zimy moje kozačičky nejsou. Tak je budu nosit na večírky - malé černé a vysoké kozačky, budu hvězda večera. Je fakt, že to vypadá krásně. Je ale potřeba zůstat u pootevřených dveří. Nebo alespoň v průvanu. I tak to ke konci večera uvnitř pěkně čvachtá. Inu, zimní kozačky jsou uvnitř zateplené...

Zbývá ještě jedna možnost - černé krajkové prádlo, podvazky a kozačky. To zní rajcovně, miláček se rozpálí a díky těm kozačkám si krásně užijeme. Bylo to rajcovní. Jenže miláček předehru místo líbáním a hlazením mých tajných místeček strávil úpornou snahu servat ty zatracený kozačky z mých oteklých kotníků. Pak byl totálně vyčerpanej, navíc ho asi dorazil ten odér, co zbyl uvnitř ze včerejšího večírku, takže to tou předehrou i skončilo.

No nic, kozačky jsem postavila do šatny, jednou za čas si je obuju a obdivuju, jak v nich mám krásně dlouhé nohy. A říkám si, že byly stejně zlevněné...

Tak jsem zjistila, že nejčastěji vyhledávané slovo na mém blogu je sex. Tak si říkám, jestli bych vám neměla vyjít vstříc. Možná bych měla začít víc psát o sexu, co vy na to? Nechystám se psát intimní deník ani sexuální poradnu. Můj blog čte i pár lidí, co mě znají, takže na anonymitu internetu spoléhat nemůžu. Je ale pravda, že sex je téma, o kterém se toho dá napsat spousta, tak proč to nezkusit? Jsem žena, spousta mých čtenářů jsou muži (ahoj kluci), tak si říkám, že by to nemuselo být úplně nezajímavé. A holky by mohlo utěšit, že v tom nejsou samy...

Pokud inteligentní ohlasy převládnou, dám se do toho.

Od Vánoc pilně studuju knihu Proč muži lžou a ženy pláčou. Je to zásobárna neuvěřitelných pokladů, třeba Víte, proč muži dávají svému penisu jméno? Nechtějí, aby za ně rozhodoval někdo jiný... Brácha si rve vlasy (obrazně řečeno, on žádný nemá, hihi), mám podezření, že to Ježíškovi našeptal on... Zároveň jsem ale čím dál víc zmatená.

Ano, vždycky jsem věděla, že muži neumí dělat víc věcí najednou. Myslela jsem ale, že to platí o věcech, na něž musí myslet, třeba telefonovat a sledovat přitom televizi nebo psát si poznámky při mluvení. Teď jsem se ale dozvěděla, že to platí i o mechanických činnostech. Tučně napsáno bylo varování, že nemáme mluvit na muže, který se holí žiletkou, protože by se mohl zranit.

Naplňuje mě to obavami. Bojím se promluvit na bráchu, když jí, aby se neudusil.
Bojím se kamarádovi, který mě veze domů, popisovat cestu, aby nenabourat.
Bojím se při sexu říct partnerovi, že mám křeče v noze, aby neztratil...koncentraci.
Bojím se v kině nahlas smát, abych mužům nezabránila pochopit smysl filmu.

Muži v mém okolí už si toho všimli. Říkají, že jsem v poslední době nějak zamlklá. Jak jsem se dočetla, pro muže je mlčení odměnou. Takže nejspíš začnu být populární!

S konec roku většinou přemýšlíme o tom, jaký byl. Já jsem došla k tomu, že to byl celkově docela dobrý rok, i když některé drobnosti bych bez velkého přemýšlení vypustila. Tak už to bývá.
Taky jsem došla k tomu, že některé věty už od vás, pánové, kluci a muži, v příštím roce slyšet nechci. Tak prosím zapomeňte, že existují:

Bude sex, nebo mám jít do hospody?
Opravdu, chtěl jsem ti zavolat, ale ztratil jsem tvoje číslo.
Uvolni se, ty to přece chceš taky.
Mám tě vážně rád, ale...
V pevných vztazích se vždycky tak rychle cítím omezovaný.
A za TUHLE sukni jsi zaplatila 3000,-?!
Co mi na tobě připadá užasné, připomínáš mi mou matku.
Má ta tvoje krásná blonďatá kamarádka vlastně přítele?

mám rýmu. S těmito slovy odmítá hrdina podanou ruku už nevím v jakém filmu. Já jsem totiž taky vášnivá sběratelka filmových výroků. Většinou si je ale pamatuju tak týden, takže o nejnovější exemplář se s vámi musím podělit hned. Je z filmu Čas probuzení:

Je mi líto. Kdybyste měl pravdu, souhlasil bych s Vámi.

Přiznávám, tahle pohádka o tom, kterak pusatá prostitutka ke štěstí přišla je jeden z mých oblíbených filmů. A taky jeden z těch, na něž se se mnou bratr odmítá koukat. S předstihem totiž odříkávám všechny vtipné hlášky a směju se jim tak nahlas, že on je pak přeslechne a nechápe pointu. Letos ve mně ale stá repríza tohoto klenotu světové kinematografie jen podpořila vánoční depresi. Je to jasné, ze mně prostě druhá pretty woman nebude. A není to tím, že nejsem prostitutka...

Poprvé mi to došlo, když kráčela k posteli v noční košilce s odhalenými zády a já místo hlášek o krásném sexy prádle pronesla - jak se v tom proboha spí?! Není divu, já do postele lezu v teplých ponožkách a v poslední době kvůli bolavým zádům i s ledviňákem kolem pasu.

Úplně jasné mi ani nebylo, jak tu obrovskou ryšavou hřívu nacpala pod paruku, já vlasy nenarvu ani pod čepici a tak se příbuzní nad fotkami z hor smějou odvážné školačce s culíkama. Ale to je jen technický detail, asi ani ne moc důležitý.

Jasno mi bylo ve chvíli, kdy Julia opouští byt, ale slyší klakson, tak přistoupí k oknu a setká se se svým rytířem. Já bych si nejspíš jen pomyslela něco o idiotech, co asi nečetli vyhlášku. Když se mi něco podobného stalo v Německu, troubil ten ubožák pod oknem kolejí asi půl hodiny, až pak jsem se sebrala a šla ho seřvat. Trapas, že troubil na mně.

Zkrátka a dobře, já asi žádného milionáře s roztomilou tvářičkou nesbalím. Škoda...

Ženské časopisy jsou častým terčem vtípků. O tom už jsem ale psala, dneska se s vámi chci podělit o pár mouder, která jsem našla v novém diáři Marianne. Tady jsou:

Sedm důvodů, proč nejít cvičit
1. Nemám vhodné oblečení.
2. Právě začala nová série Přátel.
3. Myslím, že mě můj partner chce pozvat na večeři.
4. Nerada se potím vedle šéfové.
5. Přecházím na buddhismus. Miluju meditaci vleže!
6. Musím přece taky občas vyvenčit psa.
7. Udělám miláčkovi radost. Budu s ním hrát počítačové hry.

Sedm důvodů, proč má uklízet partner
1. Nejjednodušší způsob, jak se stát mým vysněným hrdinou.
2. Mně se to opravdu, ale opravdu nehodí.
3. Jsem alergická na saponáty, mám čerstvou manikůru a fakt musím navštívit tchýni.
4. Už je to tady, ráno jsem se probudila jako feministka!
5. Stejně jedině on špiní a špiní a špiní...a špiní!
6. Aspoň jednou za rok by mohl něco udělat.
7. A proč s ním vlastně žiju?

A nakonec pravá perla:
Nakupování je vášeň... A já jsem vášnivá!

Každý rok se o tom snažím sama sebe přesvědčit, ale když pak čtyřiadvacátýho v noci vyčerpáním brečím do polštáře, marně přemýšlím, co to vlastně je ta Vánoční nálada. Letos to bylo hodně stresové - vyprat záclony, utřít prach z matčiny sbírky hrnečků, vydrbat polstrování gauče, nakoupit jídlo, sehnat kapra, koupit a naaranžovat kytku, vyžehlit ubrus a vyzdobit barák, nazdobit strom, zabalit dárky, znáte to. Přemýšlím, že si pořídím děti. Práce budu mít stejně, ale moji snahu aspoň ocení jejich rozzářené tváře, lepší než znuděné obličeje mojí rodiny.

Tohle byly vážně asi nejhorší Vánoce v mém životě. Korunu tomu nasadilo, když z oslavy u příbuzných odjela rodinka beze mně. Zkrátka jsem byla přebytečná a nevešla jsem se do auta. To mi ale předem nikdo neřekl, takže jsem s sebou neměla ani tramvajenku, ani peníze na taxi. Naštěstí se mě příbuzným zželelo a bratranec mě odvezl, ale je to drsné, na Vánoce zjistit, že jste jaksi navíc.

Zaplaťpámbů, že už Vánoce skončily. Teď už jen přežít Silvestra. Hodně štěstí v novém roce.

Jsou reklamy, které mě přivádějí k zuřivosti. Občas ale některé společnosti přijdou s marketingovým tahem, který mě naplní láskou k produktu. Tak třeba v sobotu - otec a jeho kolegové nás donutili vstát ještě za tmy a s prvními náznaky dne naskákat do aut. Nehledě na mlhu, déšť a tmu jsme vyrazili na sjezdovku. A pod ní stál mladík v červenočerném oblečku s obrovským batohem na zádech, nádherně se usmál a sexy hlasem povídá: "Slečno, nechcete ochutnat nové Nescafé tři v jednom?" Jeho kolega si mě hned vyfotil a, upřímně řečeno, myslím, že tahle fotka je pro reklamní účely ideální. Tak vděčný úsměv žádný herec nevytvoří.

O jízdu později se zamiloval bratr - pro změnu do tmavovlasé slečny, která v podobně úchylném oblečku rozdávala tyčinky Kitekat. Za celý den jsme jich sežrali asi tunu a těch kafí byl asi hektolitr, ale vzhledem k počasí... zkrátka miluju Nescafé a Kit kat!

Firmy ale zároveň získaly úhlavní nepřátele. To alespoň usuzuju z hlášek jednoho z těch úžasných mladíků s kafem. Když se kolem čtvrté setmělo a jemu skončila pracovní doba, shodil zásobník s vodou ze zad, začal si masírovat krk a nadával jak dlaždič. Ani se mu nedivím, bolela ho záda a byl promočenej a promrzlej, ale já si nemůžu pomoct - občerstvení zdarma přišlo k chuti.