Rebe

Podle vikkiho ze Svazu mužů existuje 25 věcí, které ženy nikdy nepochopí. Nebudu polemizovat, podle mě je jich mnohem víc... A mnohé z těchhle pětadvaceti mezi ně bezesporu patří, tedy mohu-li soudit.

Tak třeba podle pětadevadesáti procent mužů je prý zdravé hned po sexu usnout. Nechápu! Proč zrovna já musím vždycky narazit na někoho z těch pěti procent, který mě po sexu nutí mazlit se a povídat si... Podle sedmdesáti mužů není sex honbou za jejím orgasmem. Pánové, tohle jste ale nepochopili vy - proč teda myslíte, že s váma spíme?

Perlička na závěr - Muži umí udržet tajemství Věřily byste, že tuhle koninu si o sobě myslí 95 procent mužů?!

Vždycky, když dívčím časopisům klesá prodej, přijdou s článkem o sexuálních polohách i s obrázky. A vždy se najde spousta chlapců, pro které jsou i neumělé obrázky redakčního grafika atraktivnější než pouhé představy.
Lidi, kolik já už viděla obrázků poloh, z nichž bych měla spíš křeč v noze nebo housera než orgasmus!

Co jsem ale nikdy neviděla, jsou obrázky zobrazující, jak se alespoň uspokojivě vyspat v autobusu při nočním přejezdu (vím, že jsem v rubrice Sex, ale tentokrát fakt nemyslím žádné prasečinky). Přitom lidí, kteří v autobusu řeší, zda jsou lepší křeče v nohou opřených o sedadlo, ztuhlý krk, hlava rytmicky se omlacující o okýnko nebo bezesná noc, je podle mě mnohem víc než těch, kteří by potřebovali poradit, jak se poskládat v posteli. Logicky to plyne i ze srovnání rozměrů obou prostorů.

Už jsem cestovala s kdekým, takže jsem došla k závěru, že existuje v zásadě jen několik hlavních možností. Pointa většiny z nich je v tom, že se buď nevyspí ten, na jehož klíně si vyrábím další spací prostor navíc, nebo vůbec nikdo (s výjimkou mého strýce a bratrance Kuby, který usne i vestoje nebo na lavičce, když je se synkem na pískovišti). Taky znám chlápka, který před cestou autobusem pár nocí nespí, aby v autobusu zabral. Fajn, ale copak vážně neexistuje možnost, jak cestovat autobusem bez pytlíků pod očima?!

Povídala jsem si včera na ICQ s kamarádkou, která je čerstvě zamilovaná. Bohužel do muže úplně nesprávného. V rámci povídání jsem si nakonec pěkně zavzpomínala: bylo nám šestnáct, naše lásky byly veskrze nešťastné a nenaplněné, klukům jsme říkaly příživníci a na jednom dívčím dýchánku jsme vytvořily tuhle "hitparádu nevhodných mužů":

1. Muži starší. Ne že by to pro nás byl až takový problém. Ale rodičové zpravidla těžko snášejí zetě ve svém věku. Taky je těžké přesvědčit staršího muže, že by ho mohlo začít bavit vynášet koš a prát ponožky. Tehdy jsme ale věkový rozdíl hodnotily jinak než dnes, i deset let bylo jako století. Dnes znám spokojený pár se skoro padesátiletým rozdílem a patnáct let se najednou ani nezdá jako dlouhá doba.
2. Učitelé, šéfové a blízcí kolegové. Co je v domě, není pro mě, říká se. Taky to přináší samé problémy a rizika, pomluvy a dusnou atmosféru. Ale zase, potkávat toho blonďáka z personálního každý den a ani ho nepozvat na kafe?!
3. Muži moc chytří. No dobře, to už bych dneska třeba i snesla, ale tehdy jsme si jako slepice připadat nechtěly. I když jsme byly.
4. Muži jiného typu, než se nám líbí. Je to možná zvláštní, ale už tehdy jsme chápaly, že každá máme svůj typ, ale stejně se můžeme zakoukat do muže zcela nevyhovujícího. Zase tak na tom nezáleží, ale k čemu chlap s šedomodrýma očima, když jsem na jižní typy, mužným porostem, když mám ráda holou hruď, co se začínající pleší, když se mi líbí máničky? A proboha, co bych dělala s flegmatikem?!
5. Muži zadaní. Ale to jsou skoro všichni, kteří se nám líbí, takže to ani rozvádět nebudu. A koneckonců, jak řikával můj táta - Lidé se scházejí a rozcházejí...
6. kategorie, kterou jsme přidaly až později - Muži, kteří o nás nestojí. Ale to jsou koneckonců taky skoro všichni.

Dneska už bych podobnou hitparádu asi nevytvořila. Nebo bych alespoň změnila pořadí. Ale jedno mě už život naučil - muži, kteří bezezbytku naplňují všechny kategorie nevhodnosti, jsou přitažlivější než Brad Pitt s Billem Gatesem v jedné osobě.

Řeč je o předstíraném orgasmu. Právě o tom se mluvilo na oslavě narozenin kamaráda mého bratrance, kam jsem byla pozvána jako dekorace. Řešilo se především to, proč. Upřímně řečeno, nevím. Nevidím jediný důvod, proč bych kluka, který nepřijde na to, co udělat, abych nemusela předstírat, neměla vykopnout z postele.

Jenže hlavní je to, že bych ani nevěděla, jak. Jasně, ve filmu stačí začít sténat, dovolávat se božstev a nehty rozdírat partnerova záda, ale asi bych si při takovém divadýlku připadala trapně. Navíc bych to pak už asi musela dělat pokaždé, aby se nepoznalo, že to předtím bylo jenom hrané.
Nejlepší by asi bylo chovat se při hraném orgasmu stejně jako při tom opravdovém, ale vím já, co vlastně dělám? Kdepak, nic pro mě.

Začíná mě bavit, jak pokaždé, když nahá česká celebrita roztáhne nohy před foťákem, naše média mluví o pornu. Je mi jasné, že vymezení erotické fotogragie a porna je nejasné. Ovšem mluvit o fotkách Marcely Březinové jako o tvrdém pornu se mi zdá hodně přitažené za vlasy. TVRDÉ porno je to proto, že se tam prezentuje jako TVRDÁ punkerka? Zajímalo by mě, jak by tihle novináři nazvali takové ty fotky, na kterých mnoho mužů a mnoho žen spojuje nejrůznější části svého těla. Zkrátka a dobře, jaký název mají novináři pro tvrdé porno, když takhle říkají soft fotkám?

Nevím, jak může někdo tvrdit, že Sex ve městě je hloupý seriál. Mně připadá ohromně poučný. Tuhle jsem se třeba dozvěděla, že existuje povolání "model na robertky". Přijde mi sice podivné, že se tím někdo živí, protože podle mě stačí jeden odlitek, ale dobře.
Jen se od té doby nemůžu zbavit otázky, jestli takové ty legrační tenoulilinké robertky, co vypadají jako dietní párečky, mají taky přírodní předobraz...

Říká se, že líbání se zavřenýma očima je znakem lásky, protože s otevřenýma očima se člověk může dívat po jiných. Podle mě je to blbost. Oči zavíráme proto, že koukat se z deseti cenťáků partnerovi do očí není sexy, ale směšné. Pokud jste někdy líbali s otevřenýma očima a váš partner je otevřel taky, můžete mi dát za pravdu.

Myslím, že zavírání očí při líbání je něco jako odvracení pohledu v metru, abyste se nemuseli koukat do očí někomu, kdo sedí dva metry od vás. Když o tom tak přemýšlím, přijde mi pohled do očí mnohem důvěrnější než líbání. Se zavřenýma očima si totiž můžu představovat, že souložím s Bradem Pittem. Když se koukám do očí klukovi, kterého miluju, myslím jen na nás dva. Takže - co je lepší?

Tenhle článek je věnován JIrkovi a jeho dotazu, jak může chlap využit ženskou vášeň pro nakupování. Je to jednoduché - jděte nakupovat s ní. Každá žena ví, že muži nakupování zrovna nemilují a takovou oběť dokáže odměnit. No dobře, tak jednoduché to není. Když se totiž budete chovat tak, jak to chlapi obvykle při nákupech dělají (otrávený obličej a komentáře typu "No do tohohle bys snad měla pár kilo shodit, ne?" "Tak za to, co jsi vyhodila za blbý triko, bych měl vstupenku na dva ligový zápasy."), večer vás nečeká sexuální smršť, ale stěhování peřin na gauč. Takže pár tipů jak na to:

Tak za prvé, na nákupy se vyráží, když má žena náladu. Já vím, že už ten nákupní výlet máte naplánovaný týden a vy jste kvůli tomu zrušili večeři s velmi blonďatou spolužačkou ze základky, ale buďte velkorysí. Nemá-li ženy nákupní náladu, bude protivnější než když má PMS a stejně nic nekoupíte.
Předem si dohodněte, jak dlouho budete obcházet obchody. Z vlastní zkušenosti vím, že když chlap nakupuje pro sebe, vydrží to i dvě hodiny. Věnujte tedy své lásce alespoň tolik času. Po vymezené lhůtě ji nejlíp donutíte skončit, když máte lístky do kina - ty ale musíte koupit předem! A buďte taktní při upozorňování na čas.
Vezměte ji do nákupního centra, i když je oba zrovna nemilujete. Většině žen nestačí projít jeden obchod, a tady jich je spousta blízko u sebe, navíc pod střechou a doplnit energii můžete v kavárně nebo restauraci. Vy oceníte, že nachodíte míň kilometrů, ona zase, že při přesunech zbytečně neztrácí čas.
Buďte aktivní. Po příchodu do obchodu se nesmíte urychleně přesunou na křesla znuděných partnerů a otráveně sledovat čas. Procházejte se po obchodě s ní a vybírejte, co by se vám líbilo. Odmítne-li, nediskutujte a neurážejte se, ale řekněte, jak by jí to slušelo.
Zeptá-li se na názor, buďte upřímní. Pokud se vám to nelíbí, řekněte to, protože když si to koupí, bude to i nosit! Ale nikdy neříkejte, že by jí to neslušelo, ideální je říct něco jako "Ty modré ti slušely víc, měla jsi v nich dlouhatánské nohy." Taky se vyvarujte pouhých mhm nebo uuh. To se zrovna za vyjádření zájmu považovat nedá...
Chvalte, skládejte komplimenty a lichoťte (vaše přítelkyně přece JE krásná, tak by to nemělo být takové drama). Klidně můžete použít i lehce nemravný kalibr, ale nezapoměňte - chcete ji potěšit, ne přemluvit k rychlovce v převlékací kabince.
Nemusíte platit všechno, ale něco byste jí koupit měli. Stačí náušnice nebo tričko, ale mělo by to být něco, co jste vybrali vy.

Večer nalejte víno, nechte si udělat malou přehlídku nakoupených modýlků a pošeptejte jí, jak vás vzrušovalo být celé odpoledne s ní. A pak se těšte na explozi vášní.
Zkrátka a dobře, pro ženy není sex smyslem pěkného dne, ale jeho vyvrcholením. Když spolu prožijete krásný den, čeká vás i krásná noc. A chcete-li, aby vás hýčkala, hýčkejte i vy ji

Každá žena to jednou udělá, dříve či později. Prostě je jednoho dne uvidí a neodolá - vysoké kozačky na podpatku. Zdá se to jako skvělá koupě - jsou zateplené, takže budou krásně teploučké, výška pod kolena je sexy a vysoký podpatek krásně prodlouží nohy. A navíc je právě zlevnili. V tu chvíli ovšem žena ještě neví, co ji čeká. Odteď bude totiž stále řešit, kam ty nádhery nosit.

Ze začátku se to zdá snadné - zimní kozačky se přece nosí, když je zima, ne? A tak sotva uhodí mrazy, obouvám vysněné kozačky. Jsou teplé, pohodlné. Když se prodírám závějemi sněhu, jen s obtížemi hledám rovnováhu a než dojdu na metro, mám pravý kotník vyvrknutý třikrát a pravý pětkrát. S oteklými kotníky už botky nijak pohodlné nejsou, to nejhorší ale teprve čeká - naleštěný mramor ve vestibulu a na schodech, leštěná žula na peróně, dlažební kostky pokryté kluzkou břečkou z prosoleného sněhu. To všechno pekelně klouže. "Zimní" kozačky totiž mají, ať vypadají jakkoli, jednu společnou vlastnost - absolutně hladkou podrážku. Má-li žena štěstí, mají ty její zespodu profil připomínající rovnoběžně naskládané tuhy do mikrotužky. A nohy ztuhlé v dost krkolomném úhlu v těch zázracích pomalu začínají pěkně mrznout...

Dobře, do zimy moje kozačičky nejsou. Tak je budu nosit na večírky - malé černé a vysoké kozačky, budu hvězda večera. Je fakt, že to vypadá krásně. Je ale potřeba zůstat u pootevřených dveří. Nebo alespoň v průvanu. I tak to ke konci večera uvnitř pěkně čvachtá. Inu, zimní kozačky jsou uvnitř zateplené...

Zbývá ještě jedna možnost - černé krajkové prádlo, podvazky a kozačky. To zní rajcovně, miláček se rozpálí a díky těm kozačkám si krásně užijeme. Bylo to rajcovní. Jenže miláček předehru místo líbáním a hlazením mých tajných místeček strávil úpornou snahu servat ty zatracený kozačky z mých oteklých kotníků. Pak byl totálně vyčerpanej, navíc ho asi dorazil ten odér, co zbyl uvnitř ze včerejšího večírku, takže to tou předehrou i skončilo.

No nic, kozačky jsem postavila do šatny, jednou za čas si je obuju a obdivuju, jak v nich mám krásně dlouhé nohy. A říkám si, že byly stejně zlevněné...