Rebe

Četla jsem o lidech, kteří během několika dnů zestárli o deset let. Ne že bych během uplynulých dnů zešedivěla, jen jsem se toho docela dost dozvěděla - o sobě, o lidech okolo, o životě.

Když má někdo problém, nedovedu mu odmítnout pomoc. Zejména když je v mých silách problém vyřešit. A kvůli jiným se stresuju ještě víc než sama kvůli sobě.
Po anorektickém týdnu a dnu plném stresu bych neměla přijímat pozvání na skleničku. A už vůbec ne od někoho, z jehož očí jsem opilá, aniž bych cokoli pila. A navíc, "na skleničku" nikdy neznamená na jednu.
I přiopilá si dokážu během deseti minut sbalit batoh a převléknout se, aniž bych zapomněla na jedinou podstatnou součást garderóby.
Umím ledacos. Svítit si na cestu očima moc ne. Když vyrážím v noci do lesa, chce to baterku.
Když mi kamarád horolezec vypráví o krásném převisu u vyhlídky, kde se krásně spí, mělo by mě napadnout, že tam nepovede pískem vysypaná cestička. A že se ráno, s opičkou za krkem, budu muset zase vyškrábat nahoru.
Nalakované nehty na nohou v trekingových sandálech nevypadají trapně. Dělají z kamarádů gentlemany.

A ještě - Když jdeš do kopce pomalu, budeš se tam škrábat o to dýl. Ale i když tam vyběhneš, stejně půjdeš zase s kopce.
Když ležíš na zádech, stékají slzy do ucha.
Když je to moc vysoko, aby to byla lampa, a moc velké, aby to byla hvězda, je to měsíc.
To, co vydrží i po vysprchování, to je opálení.

Šokující. Tolik životních zkušeností během pár dní

K posledním narozeninám jsem dostala Kuřátko a obilí a Polámal se mraveneček, rok předtím mi naši k svátku dali knihu říkadel pro děti od dvou let Jedna dvě, Honza jde. A já z těch knížek měla fakt radost! Když jsem před státnicema měla největší krizi, naučila jsem se Kuřátko a obilí nazpaměť a pak se utěšovala, že umím aspoň něco...

Nosím trička s medvídky a s kočičkami, poslední šperk, který jsem dostala, byl náramek z berušek a zamilovala jsem se do růžového pyžama s opičkama.

Dneska jsem vykoupala Růženku, pak ji něžně převlékla a pochovala na klíně. Ano, Růženka je panenka, kterou jsem dostala, když mi byly dva.

Ale jinak jsem fakt normální, dospělá žena...
No, možná jsem jen trochu v depresi - žení se mi další kamarád a já mám ve svém osobní životě stejný zmatek, jako když mi bylo šestnáct.

Mhm. Jenže s panenkama jsem si tehdy už dávno nehrála.
Jde to se mnou pěkně s kopce.

Když on má tak krásný oči! líčila jsem bratrovi nedávno a on suše odvětil - Plýtvání geny.
No, něco na tom bude... Jasně, hezký oči zdědí děti po mně, takže bych spíš měla hledat to, co sama nemám. A proto:

Za účelem zplození dokonalého potomstva hledám vtipného, milého, klidného a rozumného muže s úzkým nosem, rovnýma zubama a malým zadkem. Bez celulitidy na stehnech, prosím. A kdyby to šlo, tak aspoň trochu chytrej, jo?

Co je to vrchol domestikace? Když kocour očichá myš zmateně pobíhající po podlaze v kuchyni a odkráčí k misce s granulema.
A co je vrchol samolibosti? Když čtu svoje staré příspěvky a třískám se u toho smíchy