Rebe

Sklidili jsme polovinu letošní úrody meruněk. Byla to celkem fuška - najít ve větvích nějakou meruňku. Nakonec jich bylo pět a jedna nahnilá. Snědli jsme ji taky
Ale narozdíl od loňska nevypadají jako přerostlý rybíz, ale jsou to poctivé spořilovské meruňky, velké jako broskve. A jsou slaďoučké.

Inu, kvalita je důležitější než kvantita.
To, co obtížně hledáme, chutná líp než to, co máme na dosah ruky.
Vyplatí se šplhat k tomu, na co máme chuť.
Když marně hledáte pevnou další příčku pod nohama, vězte, že vás čeká zakousnutí do sladké meruňky.

A tak. Začínám filosofovat - nejvyšší čas jít spát.

O Vánocích jsem to prostě nějak nestihla, no. Ale prázdniny jsou taky dobrá příležitost, ne?

Zkrátka a dobře, konečně jsem na rivil hodila fotky. Přibyla Skandinávie, Rumunsko a zimní Alpy. Brácha to navíc nahrál do krásné nové galerie, takže můžete prohlížet, hodnotit, komentovat.

V průběhu sprna se pokusím přidat Slovinsko, Bulharsko, Polsko a Maďarsko, takže - stále mám co slibovat

Přátelé jsou lidé, kteří mi neřeknou, že jsem naivní slepice, i když dobře vědí, že jsem. Kteří mě podporují, i když vědí, že se řítím do průšvihu. A kteří mi pak pofoukají bolístky a nebudou přitom říkat, že mi to říkali. A to všechno jenom proto, že vědí, že to tak chci, a že mě mají rádi.

Díky za to, že jste.

Tak abyste věděli, s kým máte tu čest. JÁ totiž nejsem jen tak někdo. JÁ jsem hvězda.

Byla jsem v anketě v Květech a poskytla exkluzivní rozhovor školnímu časopisu Papírník, diorama na svých stránkách loví zákazníky na moji fotku a další kamarád si dal moji tvář na triko (pravda, jen aby mě naštval, protože ta fotka je děsná, ale to byste nevěděli, kdybych to nepřiznala). Na fotkách z oslavy svých narozenin je můj bratránek jednou – jen díky tomu, že stál zrovna vedle mě. V Polsku mám fanklub (no fakt, po přednášce o minoritech na starém hřbitově se místní omladina nezajímala o historii osídlení ve své obci, ale jen a jen o mé jméno). Mé hvězdnosti si byl vědom i šéf exkurze, který pro můj referát vybral místo odpovídající mé výjimečnosti – amfiteátr s úchvatnou kruhovou scénou na hladině jezírka. A taky jsem poskytla rozhovor do kašubského rádia. No a po včerejší promoci mi napsal bratr mé kamarádky, kterého jsem zcela okouzlila. Neměla bych založit fanklub?

Jen se bojím, že se jednoho dne provalí, že nejsem krásná, milá a chytrá, ale jenom dobrá herečka.
Ale do té doby – s žádostmi o rozhovor, fotku či autogram se obracejte na mého agenta

Co bolí víc - zlomené srdce, nebo nakopnutý palec? Nebo třeba mýdlo v očích?

Já můžu srovnávat. Můj život se převrátil vzhůru nohama a slovo krize v souvislosti s mým citovým životem je momentálně bohužel velmi slabý výraz. A do toho každou chvíli nakopnu ledničku, skříň nebo aspoň zakopnu na schodech. Dnes ráno jsem si ve sprše stříkla tekuté mýdlo rovnou do oka, pálí to ještě teď.
Ale vlastně je to celkem úleva, trpět bolestí kvůli krvácejícímu - palci.