Rebe

Brácha si stěžuje, že na naší nové pračce nepozná, jestli je zapnutá, nebo ne. Já ji za to miluju. Dlouhá léta jsem se učila za doprovododu hrkání, čvachtání a hučení a když jsem se chtěla v klidu dívat na televizi, musela jsem třikrát za večer běžet do patra zavřít dveře do koupelny, protože jinak jsem místo filmu slyšela pračku. Teď chodím kontrolovat, jestli pračka dělá, co má, protože po sluchu už se to nepozná.

Navíc je vážně geniální, umí spoustu věcí a ještě je klidně kombinuje navzájem. A my se konečně nemusíme hádat, kdo je u nás doma nejgeniálnější. Pračka!

Dlouhá léta byly mým njeoblíbenějším filmem Italské námluvy, i když jsem se k tomuhle slaďáku málokdy přiznala. Teď mám ale nové číslo jedna - TERMINÁL. Vím, že poté, co jsem se přiznala k zalíbení v romantických komediích, to asi nikdo nebude brát vážně, ale je to neuvěřitelně úžasný film.

Už jsem psala, o tom, jaké filmy se mi líbí. A Terminál je přesně takový, takže je zbytečné se ptát, o čem je. O ničem. Z Karkozie přiletí do New Yorku Tom Hanks alias Viktor Kowalski, ale protože v Krakozii propukl převrat, nemá země uznaný status, Viktorův pas tudíž neplatí, takže nesmí na půdu USA. Do válkou zmítané země ale pochopitelně letadla nelétají, takže nemůže ani zpátky. A tak žije na letišti a postupně se tam seznamuje a spřáteluje se spoustou lidí, až jednoho dne válka skončí, Viktor splní slib, kvůli kterému přiletěl a... Přiznávám, nejradši bych tady vyklopila pointu a popsala každičký záběr toho filmu, ale neudělám to. Nejlepší na Terminálu totiž je, že i když se vlastně nic převratného neděje, celou dobu jste napjatí jak kočka u misky s žrádlem a nemůžete se dočkat, co přijde dál. A když to přijde, člověk jen zírá, kdo něco tak geniálního i jednoduchého zároveň vymyslel.

Nechci vám radit, ale jestli ještě na dnešní večer nemáte program, jít na Terminál je fakt to nejlepší, co můžete udělat.