24.04.04
Šok
Jsou překvapení přijemná a jsou překvapení nepříjemná. Být nepříjemně překvapen někým, od koho bychom čekali jen příjemná překvapení, bolí víc. Ale být příjemně překvapen někým, od koho bychom se toho nenadáli, je o to větší šok.
Právě takový šok mi připravila naše prateta. Vždycky jsme s ní tak trochu bojovali, protože vztahy s ní byly jako na horské dráze - za co nás jednou pochválila, to nám podruhé předhodila jako osmý smrtelná hřích. Vždy jsem se s ní snažila vycházet, protože krev není voda, že, ale po strýčkové smrti s námi přerušila všechny kontakty. (Za jeho smrt totiž mohl můj otec - před deseti lety postavil lávku, ze které strýček vloni spadl a dva měsíce nato zemřel, jasné jak facka.) Neodpovídala na dopisy, pokládala telefony.
První kontakt skoro po roce navázala včera. Přišla mi složenka - poslala mi peníze jako dědictví po strýčkovi a jako poděkování za všechnu pomoc.
Ne že by to byla ideální forma rodinného kontaktu. Ale vstřícné gesto oceňuji. Zejména když teď už nemusím shánět brigádu, abych měla na prázdniny