30.06.03
Tak teda ne...
Včera jsem psala, že bych chtěla rozumět chemii. Beru zpátky.
Stále si myslím, že je to fascinující věda, a chtěla bych se v ní vyznat. Ale šla jsem dneska kolem chemických laboratoří a náhodou do nich nahlédla. Byli tam laboranti v bílých pláštích a s plastovými kryty přes oči. A mě se znovu vrátila fobie, kterou jsem z chemických laboratoří měla už na gymplu. Ne že bych je nesnášela, já z nich měla panickou hrůzu. Dvě noci dopředu jsem nespala a pak se s úctou držela dál od všech lahviček, které vypadaly jen trochu nebezpečně (tj. od všech). Takže bohužel, chemie fakt není pro mě.
.: Komentáře (1) :: vloženo v 17:14 :.
.: Komentáře :.
To jsem ráda, že nejsem jediná s chemiofobií. Tato věda mě fascinuje, ale zároveň děsí.
nebo naše věčné zápolení, jak jednotlivé úlohy vypočítat a hodnoty pak zvážit či odměřit...fuj...o odlévání kyselin ani enmluvě a protokoly, ty mě zabíjely!
Laborky jsem nesnášela, zvlášť, když se mi s kamarádkou párkrát povedlo spotřebovat nějaký roztok celý jen pro nás dvě, ačkoliv byl určen pro další čtyři skupiny
Naštěstí si na triko nemusím připsat to, co skupina po nás, když zapomněli vypnout destilační přístroj a do rána byla chemická laboratoř vytopená