Rebe

Výstava o Karlu IV. skončila. Nejen já z toho mám ale pocit, že si Správa Pražského hradu jen odškrtla položku na seznamu výstav. Kdyby víc než o možnost chvástat se výstavou roku šlo o to výstavu roku opravdu uspořádat, mohlo ale asi všechno vypadat trochu jinak.

O nablblém systému rezervací a o předimenzování času vyhrazeném školám se toho napsalo dost. Tak jen dodám, že na prohlídce, na kterém jsem byla já, nezbyl po hodině času skoro nikdo. Naopak nás, kteří jsme se nenápadně plížili za exponáty, abychom v Obrazárně mohli zůstat déle než povolenývh devadesát minut, bylo asi tak promile. Z toho plyne, že systém napusť-vyžeň vedl k tomu, že výstavu vidělo mnohem méně lidí, než kdyby byl u vchodu turniket hlídající konstantní počet lidí uvnitř. Ale nešť.

Může mi ale někdo vysvětlit, proč stále nevyšel podrobný, odborný katalog? Proč vůbec nevyšel katalog v angličtině? Proč jsou v katalogu i na cédéčku i takové chyby, jako jsou převrácené obrázky? Proč neexistují pracovní listy pro dětské návštěvníky?

A hlavně, proč jsou na výstavách na Hradě stále místo kustodů jen "hlídači obrazů"? Nejen, že jsem u vchodu musela odevzdat pytlík od katalogu, protože s igelitkou se dovnitř nesmí, že mi další kustodka zakázala dělat si poznámky do katalogu (Psát se tady nesmí!) a další prudila, že ukazovat na obrazy můžu jen ze vzdálenosti pětadvaceti centimetrů. Hlavně ale vůbec netuší, co tam vlastně mají. Jasně, chápu, že je to otrava stát celé dny v tmavé klimatizované místnosti. Ale stačilo by jen trocha zájmu a vzdělání, aby, když se zeptám, kde je Kristus na Hoře Olivetské Mistra Třeboňského oltáře, když už nevědí, že na výstavě nakonec není, alespoň tušili, že to není socha ani malá kresbička.