Rebe

Když jsme vyšli z hospůdky, řekl mi kamarád, že ve svém novém, červeném kabátě vypadám „améliovsky z montmártrovsky“ Podle bráchy je tenhle film pěkná blbost, ale mně nemohl zalichotit víc.

Tenhle film mám moc ráda. Jsou tam scény, které si vybírám jako bonbónky a cucám je ještě dlouho po závěrečných titulcích. Třeba ta, v níž žebrák odmítne almužnu s tím, že v neděli nepracuje. Nebo pohlednice s trpaslíkem u Eiffelovky. Nebo chvíle, kdy Amélie odhalí, kdo je ten tajemný muž na fotografiích z automatu.

Ale moje nejoblíbenější je ta, v níž Améliin milý hledá další stopu, kudy jít, hledí na sochu a ten malý chlapeček mu řekne: Když ruka ukazuje do nebe, jen hlupák kouká na prst. Ve filmu tahle věta moc neznamená, ale pro mě se stala mottem.

Jen hlupák kouká na prst...