16.08.04
Ztraceno v překladu
Stalo se vám taky už, že jste četli tolik recenzí a kritik, že jste šli do kina s nějakou představou, a ten film byl jiný? To se mi stalo s filmem Ztraceno v překladu. Ne že by byl horší než jsem čekala, byl zkrátka jiný. Podle recenzí člověk očekává bůhvíco a potom sedí v kině a kouká na film, který je o něčem úplně jiném. Tedy, abych byla přesnější, který je o ničem.
No dobře, není o ničem, jen se tam vlastně nic neděje. V Tokiu se potká stárnoucí herec s mladičkou nudící se profesionální manželkou, oba kvůli časovému posunu nemůžou usnout, a tak se spřátelí a občas spolu vyrazí na tah. Žádné dějové zvraty, žádný sex. Ve vrcholné scéně spolu leží v posteli, důvěrně si povídají a pak...usnou.
Čekala jsem něco jiného, takže jsem neodcházela nadšená, ale když nad tím tak přemýšlím, je to film podle mého gusta.
Nesnáším "překvapivé" dějové zvraty a vykonstruované příběhy. Takové ty filmy, kdy hrdiny potkává jedna rána osudu za druhou, až si říkáte, jak někdo může mít takovou smůlu, ale ani by vás nepřekvapilo, kdyby hrdinu zabil padající mrakodrap, do kterého naboural autobus poté, co mu praskla pneumatika, když najel na střepinu, kterou si chtěl podřezat žíly ten chlápek, co pak znásilnil hrdinovu sestru, ale rozmyslel si to a sklo odhodil, no a v tom autobusu zrovna sedí terorista s kilem plastické trhaviny, kterou chtěl vyhodit do vzduchu Pentagon, ale protože se zrovna do telefonu hádal s manželkou o alimenty, nastoupil do špatného autobusu, a tak seděl v tomhle, který jel úplně na druhou stranu. Asi víte, co mám na mysli, zlatý film o ničem.
Taky nemám ráda explicity. Vraždící maniak svého protivníka střelí do srdce, podřeže mu krk, rozmlátí hlavu o obrubník a nakonec ho hodí do obrovské vany s kyselinou a pak pronese Zabil jsem ho! Zkrátka nemám ráda, když si na konci pohádky říkám, jestli si princezna prince vezme nebo se cetou do kostela zamiluje do kočího a vypravěč pak řekne A vzali se a milovali se až do smrti. Mám ráda otevřené konce, přesně jako tady, kdy jsme se po odchodu z kina hádali, jestli se ti dva ještě uvidí ńebo ne. (Jasně že ne, ale je fajn, že si někdo může myslet opak
No a pak, nemám ráda happyendy. Jasně že si občas pobrečím nad zamilovanou dvojicí mířící do západu slunce, ale víc mě dojme nejistota a spousta otázek Co by, kdyby. A taky mě baví, když mi v hlavě nespokojeně zabliká konrolka a zapípá hlasek Jaktožesenevzali?
Asi jsem se v tom trochu ztratila... Nebo že bych se jen ztratila v překladu?
.: Komentáře :.
Já viděl Ztraceno v překladu na Febio festu v Brně. Je teda pravda, že to není nic strhujícího, prostě odpočinková záležitost. Sestra na to pak musela jít ještě jednou, tak se jí to líbilo. Byla ale trochu zklamaná, v normální distribuci byl film narozdíl od Febi festu, krácen.
Někdy je lepší nechat recenze recenzemi a číst je teprve po návratu z kina.
Také jsem viděl tento film, také jsem si předtím přečetl (příliš mnoho?) recenzí. Mé dojmy jsou velmi obdobné Tvým, ale určitě bych to neuměl tak precizně a tak vtipně (!) popsat jako Ty.
P.S. Klobouk dolů (kdybych nějaký měl), Tvůj blog je pro mě jednička! Inteligentní, obsahově i formálně více než na úrovni.
díky díky díky Rebe - mě se to taky nijak zvlášť nelíbilo, naštěstí jsem to viděla naprosto nedotčena jakoukoliv recenzí, napsala jsem na to svou vlastní, přiznám, že trošku útočnou a dost kritickoum, a lidi se mi ozývali, že jsem trapná, že nic nechápu a ať si jdu půjčit Kameňák, na který jediný mám asi buňky
Oh, jsem ráda, že nejsem jediný týpek na této planete, kterého Lost in translation moc nenadchlo 
???
Tak si zajdete na Rychle a Zbesile kdyz touzite po akci. Tenhle film je o pocitech, o hledani sebe sama....