Rebe

Zatímco já se stresuju se školou v Čechách a, zmlsána poměry německými, neustále nadávám na ty naše, můj kamarád Tomáš si užívá německé pohostinnosti na studiu v Jeně. No dobře, jsem zelená závistí, ale rozhodla jsem se vám taky něco zprostředkovat z jeho úžasných zápisků. Původně jsem chtěla, aby sem psal sám, ale psát na blog nesoucí mé jméno je zřejmě pod jeho důstojnost (). Ale dostala jsem svolení, abych vám sem zkopírovala vybrané části jeho dopísků.

Tomáš se má v Jeně ještě líp než jsem se měla já v Regáči. Dostal totiž k ruce mentorku, která se o něj stará. Hlavně mu z nádraží pomohla s kufry, což, když si vzpomenu na bolest zad, která mě po stěhování do Reichu provázela ještě týden, mu taky závidím. A ještě ho rodiče na nádraží odvezli autem a maminka mu upekla koláč!

To ale není důležité, podstatné je, že se má skvěle a o svých zážitcích pravidelně píše, takže se můžete těšit na ukázky jeho literárního talentu. Tomáš je totiž nejen strašně hodnej, milej, inteligetní a dobře vychovanej, ale taky děsně vtipnej (doufám, že si tyhle řádky přečte a nesnažila jsem se zbytečně). Howgh.