17.09.03
Tam u Hradce Králového...
Možná tuhle písničku znáte, možná jste slyšeli i o bitvě u Hradce Králové roku 1866, kde se střetla rakouská a pruská vojska. Možná jste ale, jako já, neměli představu, jak strašná tahle bitva byla. Byla to největší evropská bitva 19. století a zahynulo v ní více než 40.000 lidí. Tohle číslo se mnou ale nezamávalo tak jako procházka místy, kde se bojovalo.
Nejdřív jsme prošli lesíkem Svíb. Lesík je velký asi jako Karlovo náměstí, ale náměstí by to nikdo udělat nemohl. Stromy tu totiž dodnes nejdou kácet a pily si na nich vylamují zuby. Dřevo je totiž plné železa. Není divu, zahynulo tu téměř 5.000 lidí a svou krev tu nechalo na 6.5oo zraněných. Hromadné hroby obětí není třeba hledat, jsou všude, za každým stromem, u každého kamene u cesty. Počítat pohřbené přestane člověk po pár metrech - tu je pohřbených 150, tam 240, o kus dál 690. Ani si to nejde představit.
Pokračovali jsme k pomníku Baterie mrtvých u Chlumu. Je to památník hrdinství dělostřelce, který obětoval svůj život, aby ostřelováním zbrzdil postup protivníka a umožnil svým kamarádům ustoupit. Smutnou tečkou je to, že velitel hradecké pevnosti prohlásil, že v době války se vrata pevnosti zavírají v šest hodina a vojáky dovnítř nepustil. Mnoho jich tak ještě umrzlo před branami pevnosti.
A pak jsme přišli k Úvozu mrtvých. Je to malý nenápadný úvoz uprostřed pole. Při nesmyslném pokusu o dobytí Chlumu zde během dvaceti minut zahynulo 6.000 mužů.
Tyhle hrůzy se neděly na dalekých bojíštích blízkého východu, ale za humny. A i když je to už 150 let, běhá z toho mráz po zádech.
.: Komentáře :.
Jen se mi moc nezda, ze by obe armady ustupovaly, podle me jeden strilel a brzdil nepratele v postupu, ne?
Lepsi?
Jo diky.
Jinak tvuj zapis me inspiroval, ze se tam mozna taky vydam.
Sice se to už stalo před 138 lety, ale ta místa na člověka působí stále depresivně. Bohužel, i na začátku 3. tisíciletí se vedou nesmyslné války, které, stejně jako válka v r. 1866 nepřinesou nic než bolest a smrt.
S hradeckou pevností to bylo asi tak.Den před bitvou(2.7.1866) dostal velitel pevnosti od Benedeka(vrchní velitel severní armády) rozkaz o zavřenípevnosti v případě hrozícího napadení pevnosti od prušáků.Tak se teké stalo.To o tom umrznutí beru jako překlem,protože je nepravděpodobné,že by v červenci mrzlo.Počty mrtvých uváděné v článku jsou nadnesené.V celé bitvě padlo asi 15 000 vojáků.V lese Svíb je největší masový hrob se 400 pohřbenými vojáky.A v úvozu mrtvých nepadlo 6000 mužů.
Po krátkém randez-vous s odbornou literaturou přiznávám, že některé údaje by v zájmu historické přesnosti bylo vhodné korigovat. Podání faktograficky přesného referátu však rozhodně nebylo cílem mého článku. Faktické chyby mě mrzí, avšak smysl článku to, myslím, nemění.
To je pravda.Já jsem členem "Komitétu pro udržování památek z války roku 1866",takže se dá říct,že mám tuhle válku v malíčku.Rád bych si s někým dopisoval o tomto tématu.