16.11.04
Jako spadlá z višně
Lidé generace mého otce a matky oslovovali učitelky soudružko, na prvního máje lepili mávátka a vázali rufé šátky, vystudovali školu, která jim vzhledem k třídnímu původu byla povolena a odpromovali z marxismu-leninismu.
Potom se oženili a vdali, nadále bydleli u rodičů a v pořadníku čekali na byt. Koupit si ho nemohli, ani kdyby na něj měli. Ostatně, ani vybrat jaký si nemohli, počet metrů odpovídal momentálnímu počtu dětí. Byla-li žena teprve těhotná, smůla, dítě se počítalo až narozené. Ani hledat práci nemohli, dostali umístěnku.
Kdo z politických důvodů ztratil práci, novou nenašel. Ale zaměstnán být musel, a tak profesoři filosofie, lékaři a inženýři dělali topiče a závozníky. Elitou národa byli horníci.
Banány byly jen na Vánoce a ještě nahnilé, mango nebylo nikdy.
Místo nakupování se shánělo a a záclony se věšely na kroužky ke klíčům - ty záclonové nebyly.
V dobách blahobytu jsme se místo toaleťáku utírali do ubrousku, v dobách běžných se trhaly noviny. Místo vložek si ženy do kalhotek špendlily vatu.
Na dovolenou jsme jezdili na Mácháč nebo do Bulharska a Paříž znali jen z knížek. Kdo se dostal do ciziny, kvůli nutnosti devizového příslibu neměl ani na kafe.
Lyžovali jsme jen v Krkonoších, snowboardy se vyráběly z lepenky a vázání třetí generace byl rozřezaný kanystr.
V televizi chodily chvilky poezie a ze zpráv jsme se nic nedozvěděli.
Kdo neznal zkratky, mohl přijít o práci (stačilo CCCP přečíst jako cccp).
Knihy vycházely ve čtvrtek a stály se na ně fronty. Desky poloviny českých hudebníků se pašovaly za západu.
Stříbrné příbory našim propašovali jejich známí z Německa ve dveřích auta.
Atakdáleatakdáleatakdále.
Víc než polovina těch, kteří tenhle Kocourkov zažili, ho chce zpátky.
Připadám si, jako bych spadla z višně.
Nechápu.
.: Komentáře :.
Je to katastrofa. Opravdu to nechápu. Ale je vidět, že pamět lidí je opravdu špatná - to zlé se vytěsní (přesně to, co jsi vypsala v článku) a uvažuje se jen nad tím dobrým.
Ale... co vlastně bylo v té době dobré???
Teď se musí každý snažit, aby něco měl, ale může mít i mnohem víc. Dřív mít víc nemohl, ale to něco měl i bez práce. A určité skupině lidí, která bohužel narůstá, by to vyhovalo.
mimochodem po tehdejší stýskané 100% zaměstnanosti - ve fabrikách které vyráběly zbytečnosti jedna pro druhou, plné nevyhoditelných lemplů, kteří se tam mohli doživotně flákat, v monopolní socialistické výrobě kde bylo jedno kolik procent zmetků pustí až ven z fabriky - ti dnes řvou že jsou dlouhodobě nezaměstnaní. a pokud jim pracák jednou za rok vyhrožuje místem, jdou si v nezaměstnanosti za moje prachy ještě na nemocenskou. věřím že těmto se stýská po socialismu. těm co byli zvyklí si domů nakrást a ti co trávili pracovní dobu na svých fuškách, těm se pochopitelně stýská. plus část dětí je radikálních doprava, část doleva (tím chcu říct že komouši nevychcípaj, už mají dávno své mladé sympatizanty)
slušní lidé se mají spolupráce s ksčb štítit, neslušní lidé mají věčný vzor v zemanovi, grégrovi, foldynovi...
kategorie členů ksčb je mimo to co jsem ochotný považovat za homo sapiens, po čem se stýská jim je mi jedno.
díkybohu jsem mnoho z popisovaného nezažila, byla jsem ve třetí třídě, když jsme začali učitelkám říkat "pančelko" místo "souško"... toaletní papír pro mne je ve vzpomínkách skládaný skelný list - tenoučké obdélníčky veskládané do sebe ve štosu...
do zahraničí mne vyvezl děda ke své sestře do Rakouska a ona se na mne koukala jako na právě slezlou ze stromu...
pamatuji si na kontroly ve školní jídelně, jestli je maso dojezené, na brannou výchovu s igeliťaky na končetinách a plynovou maskou na zádech - třídní nepřítel číhal...
možná i proto, ale hlavně proto, co jsem se dozvěděla až s časovým odstupem, kdy bylo bezpečné doma mluvit, nejsem ráda, že se komunisté klidně dál hlásí ke svým předchůdcům a oblbují lidi...
Nejak sa mi zda ze si to vzala pocnuc 50tymi rokmi az po 80-te (t.j. ocividne precitane pripadne "odposledhnuto"): a ti za ti predsa len bolo dost podstatny rozdiel medzi jednotlivymi obdobiami sociku.
Ja poznam 70te rok a samozrejme 80te, a po hmotnej stranke si nespominam na ziadny vyrazny nedostatok cohokolvek -- okrem knih (napodiv ale nebol privelky problem ich zohnat po rusky) a hudby; to povazujem za stupidnost toho rezimu. A nad este nemoznost cestovat.
Co mi vadilo, bol vsadepritomny marazmus, beznadej, bezperspektivnost toho, v com som zil.
No a co sa tyka toho, kto po nom tuzi znova to je jasne: ti, co nechcu podavat ziadne mimoriadne vykony, len normalnu pracu, chcu ticho zit a nechcu EXISTENCNU NEISTOTU. Toto totiz to, co ludom zo sociku utkvelo v pamati, a povedzme si pravdu, taka je vacsina ludi... Preto socik bude vzdy hodne pritazlivy.